Důležité je uvědomit si, že inflace není sprosté slovo. Nejsou to moli ve skříni ani krysy pod postelí, jak se nám různé instituce snaží namluvit. Třeba podle úsměvné reportáže TV Prima jsou to spíše překážky na atletické dráze, které musí každý atlet umět zdolat.
Takže co je tedy inflace ve skutečnosti? Řečí ekonomů je to zvýšení všeobecné cenové hladiny nebo jednodušeji snížení kupní síly peněz. Inflace se zkrátka „stará“ o to, abyste si za našetřené peníze koupili rok od roku méně věcí než v roce předcházejícím.
Mírnou inflaci potřebujeme
Proč to dělá? Protože každá ekonomika je založena na očekáváních a potřebuje, aby se v ní „točily“ peníze. Protože kdyby lidé věděli, že jejich peníze budou mít i za rok stále stejnou hodnotu (nebo dokonce větší jako v případě deflace, která v nedávné době panovala třeba v Japonsku, Estonsku, Řecku či na Kypru), veškeré nákupy by odkládali s vidinou toho, že je v budoucnu vyjdou levněji.
Vždyť jejich peníze by se samy úročily, aniž by k tomu potřebovaly příslušné nástroje, jako jsou spořicí účty, podílové fondy, akcie nebo dluhopisy.
V takové situaci přirozeně dochází k poklesu poptávky po výrobcích a službách, propadu tržeb většiny firem a propouštění jejich zaměstnanců. S růstem nezaměstnanosti pak logicky klesají platy, což vede k dalšímu snižování cen, a tahle spirála už se dá jen těžko zastavit.
Bit je na tom také stát, který při minimální spotřebě vybírá minimální daně a neinvestuje.
Mírná inflace, jako je ta současná, je žádoucí, spotřebitelům až tak neubližuje a zároveň je nutí neodkládat spotřebu, což naopak vede k růstu poptávky, a ta zase pomáhá růstu zaměstnanosti a mezd. Díky tomu mají lidé více peněz na spotřebu, a tím se kruh uzavírá. Mírná inflace je tedy pro zdravou ekonomiku klíčová.